Otaznik 2017Novou sérii ODPOVĚDÍ na dotazy ohledně projektu ZEVO Cheb jsme pro Vás připravily právě zde,vč. odpovědí na aktuální vývoj publikované od ledna r. 2017.

TEREA Cheb s.r.o. podniká v duchu našeho sloganu odpovědně s přírodou. Jsme přesvědčeni, že to je správný přístup pro společný prospěch. Máte-li dotazy, rádi Vám na ně odpovíme prostřednictvím kontaktního emailu.

Otázky
Odpovědi & Zajímavosti…
2017

Místo stavby ZEVO Cheb, můžete využít regionálního centra zpracování odpadů Karlovarského kraje ve Vřesové na Sokolovsku a jejich dotříďovací linku mechanicko-biologické úpravy odpadu. Vytříděný odpad pak lze následně energeticky využít v elektrárně Vřesová.

Všimněte si, že i v tomto případě je navrhováno energetické využití – spalování, za které je ZEVO Cheb kritizováno. Tentokrát je navrhováno spálení odpadu, nebo jeho části, v uhelné elektrárně.

Jenže, na rozdíl od uhelné elektrárny, technologie ZEVO Cheb obsahuje účinné filtry pro čištění spalin a likvidaci škodlivin, vzniklých při spalování našich domovních odpadků a žádnou drahou dotříďovací linku nepotřebuje. Bude stát na okraji Chebu a získané teplo bude využito pro potřebu jeho odběratelů přímo v Chebu.

Nebylo by lepší, místo spalování odpadu v ZEVO Cheb,
odpad spalovat v nové moderní spalovně v Chotíkově
u Plzně?

Nebylo. V obou případech by byl směsný komunální odpad energeticky využíván stejným způsobem – spalováním. V obou případech by byly vzniklé kouřové plyny filtrovány a škodliviny z nich likvidovány, aby nepoškozovaly životní prostředí a zdraví lidí. V obou případech by ze spáleného odpadu vznikalo obdobné množství popelovin. Z hlediska ochrany životního prostředí, jsou obě zařízení rovnocenná. Rozdíl je jen v tom, že do Chotíkova je to po silnici asi 100 km. Odpad by musel být po silnicích do Chotíkova převážen a získané teplo z chebského odpadu by nebylo využito v Chebu, ale až v Plzni.

Není náhodou vaše neochota předložit ekonomiku ZEVO Cheb dána tím, že by se veřejně prokázala ekonomická výhodnost současného skládkování?

Ne, to přece není třeba prokazovat? Každému je snad jasné, že vyvezení a vysypání našich odpadků na hromadu někde za městem, po které jezdí nakladač nebo buldozer a haldu pěchuje kompaktor, kde za závorou na vrátnici sedí u váhy jeden pracovník a dva další řídí ten nakladač a kompaktor, je vlastně velmi levné řešení zbavování se odpadků. Jenže, toto řešení je nebezpečné pro naši přírodu a pro naše životní prostředí, ve kterém my sami žijeme a jsme tím prostředím zpětně ovlivňováni. ZEVO Cheb již pátý rok nabízí ekologickou likvidaci směsného komunálního odpadu, při respektování současných zákonů v oblasti životního prostředí, platných v Evropské Unii. Je tak vlastně především odpovědí na dobu, až se po několikaletých průtazích, konečně podaří to nebezpečné vyvážení odpadků z našich popelnic na páchnoucí haldy omezit a zakázat ho zákonem.

Nový zákon o odpadech byl opakovaně odložen a tím pádem se poplatky za skládkování od roku 2018 nebudou postupně zvyšovat. Máme tedy nejméně další dva roky k dobru!

To je zásadní omyl! Prostředí, ve kterém žijeme a sami si ho znečišťujeme, zpětně působí i na nás. Proto nejásejme, že se opakovaně podařilo nový zákon o odpadech odložit a zachovat tím současný stav! Stejně přijde den, kdy ukládání směsného komunálního odpadu na skládku nebude povoleno. Tím dnem je 1. leden 2024.

Má vůbec zřizování ZEVO Cheb nějaké opodstatnění, když se nebudou zvyšovat poplatky za skládkování komunálního odpadu?

Má, je to především služba, poskytovaná obci a jejím obyvatelům, šetrná k přírodě. Avšak, jak již bylo výše uvedeno, ukládání odpadu na skládky je v současné době velice jednoduchá a ekonomicky levná záležitost. Pokud budou zákonem drženy poplatky za ukládání komunálního odpadu na skládky nadále na úrovni roku 2009 (!), současný stav se zakonzervuje, dojde ke stagnaci a k odložení řešení problému s likvidací komunálního odpadu do příštích let.

Podle studie skutečně potřebných kapacit pro energetické využití odpadu, zpracované odborníky z ekologického Hnutí Duha, je ZEVO v Chebu neopodstatněné.

Jestli je zařízení pro energetické využívání směsného komunálního odpadu opodstatněné, nebo opodstatněné není, nezávisí na názoru spolku Hnutí Duha.

Podstatné je, že energetické využívání odpadů je v souladu se současným zákonem o odpadech a s Plány odpadového hospodářství Karlovarského kraje i Města Cheb na roky 2016 až 2025. Ve schváleném Plánu odpadového hospodářství Chebu je dokonce uvedeno: „Město Cheb podporuje záměr na vybudování zařízení na energetické využití odpadu na území města. Jedná se o zařízení na energetické využití odpadu – ZEVO. Jeho kapacita je úměrná místní produkci komunálního odpadu (KO) ze spádové oblasti, tj. Chebu a okolí v množství 20 tis. t/rok.“ (pro další informace viz str. 62 a 63, v POH Chebu).

Ve studii Hnutí Duha je místo ZEVO navrhováno zřizování center překladišť a zařízení pro mechanicko‑biologickéúpravy odpadků, s využitím výhřevné složky odpadů ve stávajících spalovnách. Co však bude s tím zbytkem, po oddělení a spálení té výhřevné složky?

To je spíše otázka pro autory té studie. Ovšem, logicky vzato:
Současný zákon o odpadech zakazuje, počínaje rokem 2024, ukládat na skládku směsný komunální odpad, recyklovatelné a využitelné odpady.Když se z hromady směsného komunálního odpadu na třídící lince vytřídí odpad dobře spalitelný, s vysokou výhřevností, zůstane na hromadě zejména odpad biologického původu, a ostatní směs různorodých materiálů, obvykle již s omezenou výhřevností. Oddělený biologický odpad se může kompostovat v kompostárně, nebo ho lze využít třeba jako vsázku (substrát) pro bioplynovou stanici. Tím dojde k jeho stabilizaci a takto upravený, ho pak lze uložit třeba i na tu skládku. A ten dále již nevyužitelný zbytek, lze nadále ukládat na skládku.

No to je dobré, tak podle Hnutí Duha, spalovny po roce 2030 snad ani nebudou mít co pálit. Ale co pak budou ty nové třídičky odpadků třídit, když všechno roztřídíme do barevných kontejnerů a nebude dost odpadků?

Kapacitu každého technického zařízení lze předimenzovat. Nejen spalovací zařízení, ale i ty Hnutím Duha navrhované mechanicko-biologické úpravny a překladiště komunálního odpadu. Stejně jako se před pěti lety museli tvůrci záměru ZEVO Cheb zabývat reálnými možnostmi produkce směsného komunálního odpadu v regionu, bude muset tyto možnosti regionu vzít v úvahu i investor mechanicko-biolologické úpravny odpadů, a podle toho si ji navrhnout.

Německé spalovny již mají problémy s nedostatkem domovního odpadu. a co jestli se zlepšením třídění komunálního odpadu občany Chebu, opravdu sníží množství dostupného směsného komunálního odpadu i pro vaše ZEVO?

Pokud připustíme tuto možnost vývoje, pak se nabízí kompromis. V případě potřeby, ZEVO Cheb bude schopno volnou kapacitu svých pecí a filtračního zařízení využít i pro spalování jiných druhů odpadů, uvedených v dokumentaci o posuzování vlivu záměru na životní prostředí (viz velká EIA, tabulky č. 14 a 15). Lze si též představit možnost spalování tzv. tuhého alternativního paliva (TAP), případně i biomasy.

Na skládku je prý zakázáno ukládat odpadky, které mají výhřevnost vyšší než 4,5. Co budete dělat s odpadem s tak malou výhřevností, spálíte to vůbec?

Občané často do svých popelnic ukládají popel z kamen, stavební suť, střepy skla a keramiky, kamení a jiné nehořlavé předměty a materiály. i s tímto si je schopno ZEVO poradit. V provozním skladu (bunkru) bude drapákový jeřáb, kterým bude odpad v bunkru před vsázkou do pecí promícháván. Případně lze do bunkru přidat výhřevnější odpad, třeba z podrceného nábytku, nerecyklovatelného papíru a plastu, apod. Vzniklá směs spalovaného odpadu, pak již dosáhne přijatelnou výhřevnost. Navíc budou obě spalovací pece vybaveny plynovými hořáky, které budou automaticky spouštěny, pokud teplota v peci poklesne pod stanovenou minimální mez.

Již pět let akorát „bojujete s větrnými mlýny“ a stále se nic neděje.
V čem je „jádro pudla“?

Ročně je v ČR na skládky ukládáno přibližně dva miliony tun směsného komunálního odpadu. Za uložení jedné tuny tohoto odpadu zaplatí jeho původce (obec) 500 korun. O tuto částku se rozdělí obec, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, se Státním fondem životního prostředí České republiky. Dále musí původce (ta obec) zaplatit dopravci přepravu odpadu na skládku, a správci (nebo majiteli) skládky, za převzetí a uložení odpadu na skládce a za další manipulaci s přivezeným odpadem. i kdyby tato druhá částka byla dohromady znovu jen těch 500 korun za tunu, zkuste si to ohromné množství směsného komunálního odpadu, ukládané ročně v ČR na skládky, těmito cenami vynásobit!
A jsme u jádra problému: současná nevyhovující praxe nakládání směsným komunálním odpadem, je velice lukrativní byznys. V něm se ročně protočí miliardy korun! Proto jsou u nás lidé a firmy, kterým současný stav vyhovuje. Energetické využití je způsobem odklonění části směsného komunálního odpadu od skládek, což omezuje současný byznys zainteresovaných osob. Proklamovaná péče o ekologii, o zdravotní rizika pro obyvatelstvo, jakož i obavy, zda investor ZEVO Cheb čirou náhodou v příštích letech nezbankrotuje, jsou jen zástěrkou pro neinformované občany.

Pan Matěj Man z Arniky prohlásil: „Nebudeme si nic nalhávat, odpadový systém, který nemá na svém konci skládkování či spalování, neexistuje.“ (MF Dnes, 13.3.2017).
Co si o tom myslíte?

Má pravdu, je to tak… :-)


Šestimilionové Vlámsko třídí až 70% odpadů.
Proč by to nešlo i v Chebu?
Třiďme v Chebu taky tak a ZEVO nemusíme stavět!

Tento demagogický argument odpůrců ZEVO Cheb velmi dobře známe. Víme však též i to, že Vlámsko (Flandry) je součástí Belgie, resp. Belgického království. Víme dokonce i to, že v 18-ti belgických zařízeních na energetické využití odpadů (ZEVO), se ročně spotřebuje průměrně 3,3 až 3,5 milionu tun komunálního odpadu. i následkem tohoto využívání odpadu, se na skládky odpadů v Belgii ukládá jen jedno procento komunálních odpadů!

Prý až 70% občany vytříděných plastů ze žlutých kontejnerů,
stejně nakonec končí na skládkách. Jak je to možné?

Zda je to až 70% neposoudíme, protože nepodnikáme v oblasti sběru a nakládání komunálním odpadem. Je nám však známo, že ne všechen vytříděný odpad, uložený občany do barevných kontejnerů, lze opět využít – recyklovat. Hlavní příčiny ukládání velké části z vytříděných plastů na skládky, vidíme v těchto skutečnostech:

Třídění (separace) je jen předstupněm technologického procesu, při kterém je odpadový materiál přetvořen na jiný potřebný výrobek, a to je právě ta recyklace.

K tomu, aby mohl být vytříděný odpad dále využit, musí se najít zájemce (kupec), který tento odpad převezme (koupí) a zpracuje ho na další výrobek, nebo na polotovar, pro další zpracování. Ano, i ta recyklace odpadů, je především obchod!

Plastů existuje mnoho druhů a při jejich dalším využití (recyklaci), je třeba respektovat požadavek na jednodruhovost zpracovávaného materiálu. Z toho plyne, že plasty ze žlutých kontejnerů, je nutno před dalším využitím ještě dále roztřídit podle jejich druhů.

Není žádoucí, do žlutého kontejneru ukládat vše, co je z plastu, ale jen druhy plastů, které lze dále zpracovat.

Nelze recyklovat tzv. bioplasty. Tedy plasty, které v sobě obsahují biosložku a působením okolního prostředí, se časem samy rozpadnou.

Dalším kritériem je čistota. Těžko lze zpracovávat obaly se zbytky potravin, nebo znečištěné jinými příměsemi, či chemikáliemi.

Opětovnému využití též někdy brání různá barviva, změkčovadla a přísady, použité při předchozí výrobě plastových předmětů, i některé přilepené etikety.

V ČR zatím nejsou k dispozici dostatečné zpracovatelské kapacity pro využití všech sesbíraných plastů, proto se velká část plastů prodává a vyváží se k využití mimo území ČR.  

Cena ropy na světových trzích zpětně ovlivňuje též cenu vykupovaných plastů a tím i zájem výrobců plastových výrobků o recyklaci.

Chce to osvětu a více kontejnerů po městě, aby se více třídilo a zbylo tak méně komunálního odpadu.

Bohužel, to není pravda. Tím, že doma svůj odpad přetřídíme a vložíme ho na ulici do různobarevných nádob, tento odpad ještě nepřestal existovat, ani se jeho celkové množství nezměnilo. Pouze jsme ho předali své obci a stal se z něj tzv. tříděný komunální odpad, který může být po dalším roztřídění, dále využit.

Nový zákon o odpadech neprošel, avizované zdražování skládkování ani recyklační slevy se nekonají. Jak to je tedy se zákazem skládkování komunálního odpadu z našich popelnic? Je to zakázáno, nebo to padlo též?

Platí stávající zákon o odpadech číslo 185/2001 Sb., který byl již mnohokrát doplňován a upravován (tj. novelizován). Podle současného platného znění tohoto zákona, je od roku 2024 zakázáno na skládky ukládat směsný komunální odpad, tj. právě ty nevytříděné odpadky z domácností, ukládané občany do popelnic.

Vyspělá Západní Evropa již od spaloven ustupuje, nové již nestaví a vy teď chcete stavět spalovnu?

Jak vypadá situace v energetickém využívání odpadů ve střední Evropě, asi nejlépe vystihuje obrázek, uvedený na této internetové adrese (odkazu):

http://www.cewep.eu/information/data/studies/m_1488

Modře je u každého státu uveden počet provozovaných zařízení pro energetické využití odpadů, mimo zařízení na spalování nebezpečných odpadů a červeně je uvedeno celkové množství, v nich využitého odpadu za rok 2014.

U ČR jsou uvedena tři zařízení a celkové využité množství 0,64 milionu tun odpadů v roce 2014. Chotíkov v té době ještě nebyl v provozu…

Na dalším obrázku je znázorněno využívání komunálních odpadů, a zde je k němu odkaz:

http://www.cewep.eu/information/data/graphs/m_1486

Všimněte si, že ve vyspělých zemích Západní Evropy, kde jsou odpady též energeticky využívány (žlutý sloupeček „incineration“), se skládkuje minimální množství odpadů (červený sloupeček „landfill“). Čím méně spaloven je ve státech směrem na východ a na jih Evropy, tím více je využíváno skládkování komunálního odpadu (červené sloupečky).
Zelený sloupeček pak ukazuje míru kompostování bio-odpadu a recyklace odpadů. V některých státech Západní Evropy již zkrátka není co spalovat, proto se tam další spalovny stavět opravdu nemusí!

Pořád se jen přete, zda odpadky spalovat nebo ještě více třídit. Ale zatím jste se nezamysleli, jak je možné snížit množství vznikajícího komunálního odpadu!

Abychom ve své domácnosti omezili množství vznikajícího odpadu, musíme v prvé řadě změnit své vlastní každodenní návyky a přístup k pořizování potravin a průmyslového zboží – třeba:

  • Přemýšlet, zda nabízené zboží opravdu nutně potřebujeme, a v jakém množství.
  • Nepodléhat marketingovým kampaním obchodníků a nekupovat zlevněné zboží jen proto, že je právě teď „v akci“.
  • Odmítnout přijímat nevyžádané reklamní letáky a tiskoviny.
  • Na zakoupené zboží používat svou vlastní nákupní tašku a nekupovat si u pokladny „igelitku“.
  • Nebalit si zboží v obchodě do jednorázových sáčků, mít k tomu své vlastní obaly.
  • Nebalit své odpadky do igelitových (mikrotenových) pytlů, které se i s odpadky vyhodí.
  • Nekupovat zboží, balené v nadměrných obalech, které se po vybalení, již jen vyhodí.
  • Upřednostňovat při nákupech vratné obaly (třeba skleněné lahve), před jednorázovými.
  • Omezit nákup a používání předmětů pro jednorázové použití (pleny, kapesníčky, ubrousky, tácky, kelímky, příbory, odpadové pytle, atd.).
  • Nakupovat kvalitní výrobky, s delší životností.
  • Při vyřazování potravin ze své domácnosti se řídit především svým zrakem, čichem, chutí a – rozumem. Nevyhazovat potraviny jen kvůli překročení výrobcem doporučeného data spotřeby a minimální trvanlivosti.
  • Kuchyňské zbytky a vyřazené potraviny kompostovat, nebo je věnovat ke zkrmení zvířaty.
  • Vyřazené a ještě použitelné oblečení věnovat charitě, nebo ho odložit do kontejneru pro textil.
  • Použitelné vyřazované předměty ze své domácnosti nabídnout k prodeji, třeba v aukci, nebo v bazaru.
  • Posekanou trávu a jiný biologický odpad ze zahrádky věnovat – žížalám do kompostéru.

Každý při pohledu do svého odpadkového koše jistě najde i další nápady, jak omezit množství vyhazovaných předmětů, obalů a odpadků ze své domácnosti do popelnice…

Dojde k uzavření kotelny vozového depa Českých drah
po spuštění ZEVO Cheb?

Podle výsledků předběžného jednání se zástupci ČD z dubna 2013 a z května 2016, měla být uhelná kotelna depa kolejových vozidel ČD v Chebu odstavena. Drážní objekty měly být zásobovány teplem ze ZEVO Cheb, přes nově instalovanou výměníkovou stanici tepla, v objektu rušené kotelny. Bohužel, ZEVO Cheb, kvůli obstrukcím několika občanů, zájmových skupin a spolků, zatím neobdrželo ani rozhodnutí Stavebního úřadu o umístění stavby. Proto budou muset ČD vyřešit splnění zákonem stanovených emisních limitů znečišťování ovzduší, platných od roku 2018, výstavbou své vlastní, patrně již plynové kotelny. Více informací o kotelně ČD v jejím chebském depu nemáme.

Za jak dlouho po schválení stavebního povolení, dojde ke spuštění ZEVO Cheb?

Na tuto otázku, zatím nelze jednoznačně odpovědět. Řízení o naší žádosti o umístění stavby z listopadu 2014, je na počátku května 2017 ještě stále zablokováno, pro opakované námitky údajné podjatosti úředních osob na úřadech, a to nejen v Chebu, ale dokonce i v Aši. Potom nás čeká podání žádosti o vydání stavebního povolení a další řízení. Až pak může následovat výběrové řízení, ze kterého vyjde dodavatel, celková cena, i závazný termín uvedení ZEVO Cheb do provozu.

Proč se vlastně sbírají plastová víčka od „petek“,
když máme na ulicích ty žluté kontejnery?

Ta víčka jsou z polyetylénu. Po případném roztřídění podle barev, jejich omytí a podrcení, můžou sloužit jako náhrada části vstupního materiálu, pro výrobu dalších předmětů. Proto je o víčka u našich zpracovatelů polyetylénu zájem a víčka jsou vykupována za ceny přibližně 6 až 8 korun za kilogram.

V poslední době se hodně hovoří o systému PAYT. Po jeho zavedení by v Chebu pokleslo množství odpadu a ZEVO by v Chebu nebylo potřebné.

Tento názor není správný. Vše roztřídit nelze. Již v současné době, velká část z vytříděného odpadu, nakonec končí na skládkách. Buď pro něj není další využití, nebo je již dalšího využití nezpůsobilý.

Metoda PAYT, volně přeloženo zaplať, kolik odpadků do své popelnice vyhodíš, je pouze způsob, jak například snížením stávajícího paušálního poplatku za vyvážení popelnice, přimět některé občany k zájmu o třídění odpadů z jejich domácností.

Ten, kdo již dávno třídí, a to dokonce i bez nároku na finanční ocenění, ten bude jistě třídit i nadále.

Někteří občané, kteří zatím barevné kontejnery nevyužívají, se možná o třídění začnou zajímat a třeba i začnou odpad ze svých domácností třídit, aby tím trochu ušetřili.

A ten zbytek – ten bude nadále vše ze své domácnosti strkat do jedné popelnice…

Jaký je rozdíl mezi tříděním, separací a recyklací?

To máte jako v domácnosti: Jestli roztřídíte špinavé prádlo na hromádky, zvlášť bílé na vyvářku, pak barevné, syntetiku a vlnu, vzniknou sice čtyři hromádky prádla, ale ještě stále není vypráno. Až projde prádlo z těch hromádek pračkou a bude viset v sušárně na šňůře, pak budete mít vypráno…

Obdobné je to i u komunálního odpadu: Jeho roztříděním na papír, plast, sklo a kov, jsme tento materiál od sebe oddělili – separovali ho. Avšak, zatím jsme z něj nevytvořili nový výrobek, nebo polotovar. Recyklací je, až vznik nového výrobku z materiálu, nebo alespoň z části materiálu, toho starého. To znamená, že roztřídění a předání odpadu k jeho dalšímu využití, ještě není recyklace.


V Anglii se již z plastových odpadů vyrábí palivo pro lodě a vy stále chcete plasty pálit ve spalovně a ničit tím cenné suroviny, na jejichž výrobu byly spotřebovány přírodní zdroje…

Ty „cenné suroviny“ ještě v současné době zahrabáváme spolu se směsným komunálním odpadem do země na skládkách, ve kterých dochází k zapaření, postupnému rozkladu, tlení a často i k samovznícení uložených odpadků. Využitím odpadních plastů se ve světě zabývá více týmů odborníků. Není to jen věcí Anglie. Zatím se jedná jen o menší pokusná zařízení, jejichž vývoj ještě není zcela ukončen…
Změnou v molekulární struktuře plastů, prováděnou ve speciálním zařízení bez přístupu kyslíku, za vysokých teplot a tlaků, lze opravdu docílit rozložení velkých molekul plastů a tím i vzniku kapaliny a plynu. Lze tak vyrobit i kapalinu, podobnou oleji, nebo naftě, využitelnou jako pohonná hmota (palivo). Opět se však jedná pouze o energetické využití odpadu. Akorát se původní plastový odpad napřed upraví do vhodné kapalné (nebo plynné) podoby. ZEVO Cheb tuto složitou a drahou přeměnu plastů na hořlavou kapalinu nepotřebuje a energii z komunálních odpadů využije přímo.

Snad dvacet let slyšíme, že ukládání odpadků na haldách, je pro životní prostředí špatné. V televizi často vidíme hořící skládky odpadků, tmavý kouř a zasahující hasiče. Proč je tedy v Čechách drtivá většina odpadků z popelnic ukládána na skládky a není rozumněji využívána?

Uložením odpadků do popelnice, se stávají naše odpadky směsným komunálním odpadem, jehož původcem je ze zákona obec, ve které ta popelnice stojí. a většina obcí nemá jinou, dostupnější a ekonomicky výhodnější možnost, jak s touto různorodou, hygienicky závadnou směsí materiálů naložit, než ji předat k uložení na skládku. Například v Karlovarském kraji, není v současné době (květen 2017), provozováno žádné zařízení pro využití směsného komunálního odpadu. Využívá se pouze skládkový plyn, vznikající tlením organické hmoty v tělesech skládek.

Koupili jsme si novou lednici. Stará je sice ještě funkční, ale již ji nebudeme potřebovat. Obsahuje však hodně plastů. Co doporučíte, taky spálení v tom vašem ZEVO?

Je několik variant, jak s funkčním vyřazeným spotřebičem naložit – můžete přístroj:

    • nabídnout k prodeji v internetové aukci, v bazaru,
    • využít kolektivní systém Elektrowin, který si darovaný přístroj převeze, repasuje a vrátí ho zpět
      do provozu, třeba předáním některé charitativní organizaci (blíže viz www.jsemzpet.cz ).
    • předat prodejci těchto zařízení, nejlépe při nákupu nového spotřebiče,
    • předat v místě zpětného odběru v obci (obvykle sběrný dvůr),
    • u drobných elektrozařízení, uložit je do kontejneru pro elektroodpad.

Prý skoro až 800 měst a obcí podepsalo petici proti návrhu nového zákona o odpadech. Starostové nesouhlasí hlavně s navrhovaným razantním zvýšením poplatků. Je vůbec reálná šance na nějakou změnu současného stavu využívání domovních odpadů?

Nedivme se starostům těch obcí. Vždyť již v současné době obce systém sběru, třídění a likvidace komunálního odpadu dotují ze svých rozpočtů. Míra těch dotací dosahuje v ČR průměrně až 25%. Avizované zvyšování poplatků se jim proto nelíbí, stejně jako se občanům nelíbí rostoucí ceny zboží a služeb.
Oba odložené odpadové zákony vychází z legislativy Evropské Unie, platné pro všechny členské státy EU, a proto musí být i v ČR přijaty. Podle výsledků podzimních voleb 2017, jako nejbližší reálný termín vidíme rok 2019, případně rok 2020.

Proč ekologické organizace a jejich aktivisté, stále odmítají ZEVO Cheb, i když jste splnili kritéria EIA? Jak je možné, že tito aktivisté svým odmítavým postojem k ZEVO, vlastně nepřímo podporují současné skládkování našich domovních odpadů, o kterém sami tvrdí, že je špatné?

Po úspěšném absolvování procesu tzv. velké EIA, nevidíme u odborníků na ekologii k tomuto počínání rozumný důvod. Možná jenom neznají spalovací procesy a nechápou současné moderní způsoby čištění kouřových zplodin a likvidaci škodlivin, vzniklých při spalování odpadů. Možná mají strach, aby z komínu ZEVO Cheb neunikal do okolí stejný tmavý kouř, jako z hořící skládky. A možná, u některých z nich, platí jenom ono staré známé: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“

Nevíme, těžko říci, jsou to jenom spekulace. Budete se muset zeptat jinde.

Pořád jenom strašíte zákazem skládkování. Tento zákaz platí pro směsný komunální odpad. Stačí však odpadky vysypat na dopravníkový pás, posadit k němu dva lidi, aby vybírali třeba sklo, kovy a petky. Pak se již nebude jednat o směsný komunální odpad. Po této jeho úpravě bude možné zbylé odpadky vyhodit na skládku jako doposud. Špinavé sklo a petky nikdo chtít recyklovat nebude, proto stejně skončí na skládce, a systém pojede dál.

Právě aby k takovému obcházení zákona nedocházelo, jsou stanoveny ještě další dvě podmínky:

    • nelze na skládky ukládat spalitelný odpad, který má výhřevnost vyšší, než 6,5 MJ/kg v suchém stavu,
      a
    • pro ukládání odpadu na skládku je ještě stanoven limit tzv. biologické rozložitelnosti po úpravě směsného komunálního odpadu.

To znamená, že obejít zákon, instalací jednoduché třídící linky, nebo přesátím (překátrováním) odpadků přes vibrující síta, nebude tak jednoduché.

V některých našich městech je již zaveden systém PAYT a výsledky jsou velice povzbudivé. Na poplatcích za komunální odpad tak šetří nejen občané, ale i jejich obce. Jaký je váš názor na zavedení PAYT v Chebu?

K systému PAYT jsme se snad již dvakrát okrajově vyjádřili. Chápeme ho jako vhodnou metodu, k snížení množství vznikajícího směsného komunálního odpadu, který zatím končí na skládkách. Nejedná se o převratnou novinku. Tento systém byl na Chebsku provozován snad již před dvaceti lety. Od té doby však pokročil technický a technologický vývoj a v některých menších obcích, bylo již vyzkoušeno více variant tohoto systému.
V současné době tak již lze vážit, a s využitím počítačů, čárových kódů, nebo i čipů na popelnicích a pytlích, evidovat, vyhodnocovat a zpoplatňovat, jak množství směsného komunálního odpadu, tak i toho vytříděného odpadu, a to až na úroveň každé domácnosti. Lze tím cíleně motivovat občany k vyšší míře i ke kvalitě třídění svých odpadků, předávaných své obci. Lze tak dosáhnout i lepších statistických a hospodářských výsledků v odpadovém hospodářství celé obce.

Ze zákona je komunálním odpadem vlastně veškerý domovní odpad, vznikající z provozu domácností občanů dané obce. Je to tedy součet množství odpadu směsného i toho již vytříděného. To znamená, že systém PAYT, cílený na peněženku občana, sice zvýší množství vytříděného odpadu na úkor odpadu směsného, ale celkové množství komunálního odpadu vzniklého v obci, nám nijak neovlivní. I při zvýšení úrovně třídění komunálního odpadu, třeba z těch kritizovaných současných  33%, až na dvojnásobek, velká část směsného komunálního odpadu nám ještě zůstane. Až začne za pár let platit zákaz jeho ukládání na skládku, budeme znovu stát před problémem, kam s ním? Zbavovat se ho nadále odvážením po silnici až do Vřesové? Platit za jeho zpracování v cizí mechanicko-biologické úpravně? Dotovat provoz cizí „odpadářské“ bioplynové stanice? Dotovat cizí kompostárnu, jejíž kompost bude ukládán na skládku? Platit za energetické využití spalitelné složky odpadu elektrárně, a za uložení jeho zbytku na současné skládce? To zavedením systému PAYT v Chebu nevyřešíme. Systém PAYT též nemůže řešit, co se s tím občany již vytříděným komunálním odpadem dále stane. Jak jsme totiž předeslali dříve, třídění komunálního odpadu má své opodstatnění jen potud, pokud se pro ten vytříděný odpad najde zájemce, který ho za přiměřenou cenu koupí, převezme, a pak ho využije. a zde se již dostáváme z oblasti osvěty a podpory třídění komunálních odpadů, do sféry byznysu, fungujícího na zákonech trhu.

Nicméně, díky alespoň za tu zvýšenou míru třídění!

Tak co je tedy pro Cheb výhodnější, ZEVO, nebo PAYT?

Systém PAYT ani ZEVO, nejsou ve vzájemném rozporu. Každý má své místo v hierarchii nakládání s odpady, nekonkurují si, můžou být provozovány souběžně a vzájemně se můžou doplňovat:

    • Systém PAYT, svou stimulací domácností k co nejvyšší míře vytřídění využitelných složek odpadu, vytvoří první předpoklad k jejich dalšímu materiálovému využití.
    • ZEVO Cheb pak energeticky využije až ten zbytek, tedy ten směsný komunální odpad.
    • Ta část domácnostmi vytříděného spalitelného odpadu, která nebude způsobilá dalšího materiálového využití, nebo se pro ni na trhu nenajde zájemce, může být přesměrována k energetickému využití v ZEVO.

Zevo odpad ktery zahreje

V Programovém prohlášení nové koalice Radnice v Chebu je stanoveno, nerealizování žádných dalších kroků vedoucích k výstavbě ZEVO, dokud nebude předloženo konkrétní ekonomické posouzení celé akce včetně vyhodnocení možných alternativ a maximální podpory třídění odpadu. Takže vlastně nic nepostavíte, pokud nepředložíte ekonomiku ZEVO, nebudou vyhodnoceny alternativy k ZEVO a nedojde k maximální podpoře třídění. Jak teď vidíte perspektivu ZEVO?

Jedna věc je znění jedné věty z programového prohlášení, a druhá věc je jeden z jejich možných výkladů. Lze to pochopit i tak, že nové vedení Radnice si jen stanovilo další podmínky, za kterých je ochotno stavbu ZEVO Cheb podpořit. Nicméně, uvědomme si, co bylo na počátku roku 2012 hlavním důvodem vzniku záměru ZEVO Cheb. Tím byla žádost o pomoc Městu Cheb při likvidaci komunálního odpadu, prováděnou šetrně k životnímu prostředí, pro období až bude zákonem omezena možnost skládkování směsných komunálních odpadů. Jestli se náš vlastník, kterým je též Město Cheb, po pěti letech rozhodne, námi představený projekt na energetické využití komunálního odpadu v Chebu nerealizovat a jít raději jinou cestou, je to jeho právo. Nám to nepřísluší hodnotit.

Nové vedení Města bude požadovat vyhodnocení možných alternativ
před rozhodnutím o stavbě ZEVO. Nebojíte se, že při posuzování konkurenčních alternativ k vašemu ZEVO pohoříte?

Nikoliv, alternativy k našemu záměru ZEVO Cheb zatím nejsou k dispozici. Zatím totiž nikdo nepředložil projekt jiného, vhodnějšího způsobu likvidace směsných komunálních odpadů v Chebu, než navrhla TEREA Cheb s.r.o. Pouze několik let proklamací, požadavků co by Radnice měla udělat, aby občané více třídili svůj odpad, do čeho by měla investovat, neodborná kritika, zpochybňování a obviňování.

Co ekonomika, myslíte že ZEVO u nového vedení Města uspěje?

Mnohokrát již na jednáních Zastupitelstva Města Cheb, i při veřejných besedách s občany zaznělo, že ZEVO Cheb je investicí soukromé obchodní společnosti. Bylo zdůrazňováno, že Město Cheb se finančně na pořízení této investice nebude nijak podílet a ZEVO Cheb ho zatím nestálo ani korunu. To znamená, v případě budoucího uzavření smluv na zpracování projektu konkurenčního řešení, s vybranými oponenty záměru ZEVO Cheb, ti jistě pro Město Cheb nebudou pracovat zadarmo. Město Cheb proto začne ze své kasičky platit a jeho náklady na vznikající projekt, na rozdíl od zpracování záměru ZEVO Cheb před pěti lety, již nebudou nulové!

Město je padesátiprocentní vlastník vaší firmy a jsou proto pochybnosti o jeho nestrannosti při prosazování vaší investiční akce. Z průběhu kauzy, a z vašich předchozích odpovědí vyplývá, že ZEVO ještě nestojí hlavně kvůli tomuto vašemu majetkovému propojení. To je zásadní nevýhoda, vaše i města, nemyslíte?

Záleží na přístupu, lze to hodnotit i takto:
Velkou budoucí výhodou pro Město Cheb v záměru ZEVO Cheb je, že investor TEREA Cheb s.r.o., je částečným majetkem Města Cheb. Pořízením (postavením) ZEVO Cheb, se zvýší objem majetku TEREA Cheb s.r.o.
Tím však stoupne i hodnota majetkového podílu Města Cheb ve firmě, což je pro vlastníka firmy pozitivní. Město Cheb je, a nadále zůstane, 50 %-ním vlastníkem TEREA Cheb s.r.o. Stejně jako dnes, i nadále bude mít stejnou možnost, přes své zástupce v orgánech společnosti TEREA Cheb s.r.o., uplatňovat svá práva. Včetně toho ZEVO Cheb, což vlastně bude jakási „koncovka“ odpadového hospodářství města. Možná si to někteří občané ani neuvědomují, ale současný majetkový podíl města ve firmě, je proto velkou výhodou pro občany i pro město, které tak má možnost ovlivnit dostupnost, kvalitu i cenu služeb, poskytovaných jejím obyvatelům. Proto si nemyslíme, že majetková účast Města Cheb v naší firmě, je zásadní nevýhodou.


Aby se vám vůbec spalovna ekonomicky vyplatila, musela by pálit ročně nejméně sto tisíc tun odpadků. Těch vašich dvacet tisíc je směšných, na tom tak akorát proděláte kalhoty!

Na západ od našich hranic jsou v provozu též i zařízení s nižšími kapacitami, než je hranice 100.000 tun využitého komunálního odpadu za rok.

Hlavním produktem ZEVO Cheb bude teplo, dodávané do stávající tepelné sítě v Chebu. Na její potřeby bylo ZEVO Cheb navrženo. Od toho se pak odvíjí i ta kritizovaná roční kapacita 20 tisíc tun využívaného směsného komunálního odpadu za rok. Výstavba menšího zařízení bývá levnější. A protože účelem ZEVO Cheb nebude co nejvyšší výroba a prodej elektřiny, ušetří se hodně při výstavbě i na zařízení pro výrobu elektřiny. Podrobnosti najde zájemce v dokumentaci EIA, v sekci „Pro stažení“ a parametry Evropských zařízení pro energetické využití odpadů lze najít na tomto odkazu.

V Sokolově se místo spalování, budou z odpadků vyrábět paliva, která lze pak prodat a ještě na tom vydělat. Proč bychom to v Chebu, místo spalování odpadků, taky nezkusili?

Najde-li se v Chebu investor, který se bude touto výrobou zabývat, nemáme k tomu námitek. TEREA Cheb s.r.o. je však výrobce a dodavatel energie, který se výrobou tuhých alternativních paliv (TAP) ze směsného komunálního odpadu nezabývá a zabývat se tím ani nehodlá. Nejde totiž o to, tuhé alternativní palivo z komunálního odpadu vyrobit. Jde zejména o jeho další uplatnění na trhu, dostat za něj zaplaceno. V podstatě půjde stále jen o odpad. Takové palivo nelze použít v běžných kamnech na uhlí, nebo v kotli ústředního topení. Lze ho využít jen v pecích cementáren a ve speciálně k tomu určených spalovacích zařízeních, na technické úrovni ZEVO.

TAP, vyrobený ze směsného komunálního odpadu, obsahuje chlór. Proto jeho přímé využití pro spalování, nebo pro spalování společně s uhlím v současných elektrárnách a v teplárnách, je u těchto energetických bloků omezeno vznikem tzv. vysokoteplotní chlorové koroze oceli.

Nejlepší odpad je odpad, který nevznikne. Ten nemusíte třídit, shromažďovat, upravovat, recyklovat, spalovat, skládkovat, ani za něj platit. Zaměřte tedy svou pozornost na předcházení vzniku odpadu, inspirujte se systémem ZERO WASTE a zbavíte se problému „kam s ním?“.

Bylo by to sice krásné, ale žijeme v konzumní společnosti. Jejím základem je osobní spotřeba každého jednotlivce. Při ní vzniká odpad, ať již ve formě přepravních obalů, či obalů po spotřebovaném výrobku, nebo vyřazením předmětu z důvodu jeho opotřebení, poškození, a když nám ten předmět doslouží. U potravin k tomu ještě navíc přistupuje kuchyňská úprava, jejich postupná změna kvality, překročení doby použitelnosti a trvanlivosti, nespotřebované zbytky jídel, atd.

Nelze tedy v našich domácnostech docílit produkci nulového odpadu (zero waste). Jak jsme již dříve zmínili, roztříděním domovního odpadu do barevných kontejnerů, tento odpad ještě nepřestal existovat, pouze byl předán obci k dalšímu možnému využití – k prodeji. Vznik komunálního odpadu lze však v našich domácnostech do jisté míry omezit – uvědomělým chováním a přístupem každého z nás. Některé náměty a doporučení pro omezení vzniku odpadu v domácnostech jsme již popsali v předchozích příspěvcích.

Pálit odpadky z popelnic, čmoudit a vyrábět z nich teplo,
když máte za městem hnědouhelné doly! To snad ani nemyslíte vážně?

Směsný komunální odpad je směs materiálů, s průměrnou výhřevností asi 8,5 MJ/kg. To znamená, že spálením čtyř kilogramů směsného komunálního odpadu, vznikne přibližně stejné množství tepla, jako při spálení jednoho „kubíku“ zemního plynu, nebo spálením dvou kilogramů uhlí. Směsný komunální odpad, končící v současnosti na haldách páchnoucích skládek, tedy může být využit ve speciálně zřízeném spalovacím zařízení, jako palivo. Tím se ušetří část neobnovitelných přírodních zdrojů – třeba toho uhlí, či zemního plynu.

Abychom při provozu ZEVO Cheb „nečmoudili“, o to se postarají účinné filtry mezi spalovací pecí a komínem.

Postavením spalovny, postrádá současné třídění odpadů ve městě smysl. Všechny odpadky z popelnic se jednoduše spálí a naše odpadky nás při likvidaci ve spalovně ještě alespoň zahřejí. Kontejnery na separovaný sběr se pak po městě můžou zrušit a zmizí i nepořádek kolem jejich současných stanovišť.

To není o tom, buď třídit, anebo spalovat. Hlavním účelem třídění komunálního odpadu, není předcházení vzniku spaloven. Účelem je shromažďování a příprava jednotlivých materiálových druhů odpadů, k jejich možnému dalšímu materiálovému využití, k tzv. recyklaci. ZEVO bude využívat až ten zbytek, co zůstane po vytřídění. Bude využívat tu část odpadu, kterou již dále nelze využít, jeho využití by bylo příliš komplikované, nebo nákladné, a při tom je ten odpad spalitelný. ZEVO Cheb nekonkuruje systémům třídění komunálního odpadu, ať již se jedná o současný systém barevných kontejnerů, o pytlový sběr, nebo v současné době propagovaný systém PAYT (zaplatíš, kolik vyhodíš). ZEVO Cheb proto úroveň třídění a možného materiálového využití komunálního odpadu neovlivní.

Bude možné v ZEVO spálit i starý nábytek z dřevotřísky a bezpečně skartovat vyřazené písemnosti?

Ano, ZEVO Cheb bude vybaveno i drtící linkou pro drcení velkokusého odpadu, třeba i toho nábytku. Skartování papírových dokumentů jejich spálením v ZEVO Cheb bude možné.

Několik let se s ekology přete, zda na okraji Chebu postavit spalovnu a v ní pod dohledem spalovat naše odpadky, nebo jestli raději nadále ty samé odpadky odvážet na skládku až někam u Vřesové. Nakonec tu skládku musí půl dne hasit hasiči v plynových maskách, aby se při hašení tím tmavým kouřem nepřiotrávili. Kocourkov.

Skládky komunálního odpadu obsahují velké množství různého biologického i hořlavého materiálu. Jeho uložením na haldě, postupným rozkladem a tlením, pak hrozí riziko samovznícení, s následným znečištěním ovzduší různorodou směsí škodlivin, obsažených ve spalinách (kouři). Bohužel, požár postihl ve čtvrtek 15.6.2017 odpoledne i skládku komunálního odpadu u Vřesové. Bližší informace o tom nemáme, tu skládku neprovozujeme.

Ve Švýcarsku mají až třicet spaloven, a z kategorie plastů lidé sbírají jen lahve od nápojů. Všechny ostatní plasty z domácností jdou do spaloven, protože se jim jejich sběr z domácností nevyplatí.
Proč?

Ve Švýcarsku již delší dobu platí zákaz ukládání směsného komunálního odpadu na skládku. Směsný komunální odpad z domácností, je proto ve Švýcarsku energeticky využíván v moderních zařízeních, které neznečišťují alpskou přírodu a krajinu. Vzniklé teplo je využíváno pro dálkové vytápění (CZT). V ojedinělých případech, kdy není k dispozici CZT, je teplo využíváno jen pro výrobu elektřiny. Z plastů jsou na trhu nejžádanější právě polyetylény (PE, PET), tedy plastové nápojové obaly. Švýcaři to samozřejmě vědí a podle toho mají nastaven svůj systém sběru plastů z domácností.

V programovém prohlášení nové koalice v Chebu z letošního května, stojí závazek nerealizování žádných dalších kroků vedoucích k výstavbě ZEVO. Uplynulo čtvrt roku a zatím vše běží ve stejných kolejích.

Volební období ještě neskončilo. Z našeho pohledu, chápeme, že řízení chodu města a strategie jeho dalšího úspěšného rozvoje, včetně oblasti odpadového hospodářství, je v prvé řadě o odpovědnosti a o znalostech posuzované problematiky každým ze zastupitelů, nikoliv o proklamacích a politikaření.

Problematika ZEVO Cheb, v kontextu s připravovaným zákonem o odpadech, za současného přechodu na sběr odpadů vlastní městskou společností, jakož i hledání vhodného způsobu, vedoucího ke snížení množství směsného komunálního odpadu, ukládaného na skládku, je poněkud složitější záležitostí, se kterou se musí zastupitelé nejprve seznámit. Až pak může zastupitelstvo města přijímat kvalifikovaná rozhodnutí.


Spalovna v pražských Malešicích poskytuje i službu vážení automobilů. Bude možné si nechat zvážit auto i ve vašem ZEVO?

O této službě veřejnosti jsme sice zatím neuvažovali, ale ZEVO Cheb bude disponovat váhou pro vážení přijíždějících i odjíždějících popelářských automobilů. Zvážit po dohodě hmotnost i jiného než popelářského automobilu, proto jistě nebude technický problém.

Jezdím vlakem do Plzně a z komína spalovny Chotíkov nevychází žádný dým. Je ta spalovna již v provozu, nebo stále ještě čeká na nějaké povolení?

ZEVO Chotíkov je v provozu již déle než rok a za prvních 12 měsíců zkušebního provozu, spálila přes 94 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Její nekouřící komín je normální provozní stav, poukazující na kvalitně vyčištěné spaliny. Za provozu můžete občas nad komínem zahlédnout jen trochu bílé páry. Více informaci získáte na odkaze https://www.zevoplzen.cz/

Jste prý soukromá firma. Proč potom vaši odpůrci opakovaně na internetu i v Chebských radničních listech požadují, abyste zveřejnili příští ekonomiku ZEVO, včetně výhledu na několik let provozu dopředu? To přece žádný normální podnikatel nezveřejňuje?

Není člověk ten, kdo by se zavděčil lidem všem. Je realitou, že se mezi námi najdou lidé, kteří si realizaci našeho ZEVO Cheb nepřejí a hledají cesty, jak náš záměr překazit.
Zprvu se tito lidé snažili dokázat škodlivost našeho záměru vůči stávajícímu životnímu prostředí a pro zdraví obyvatelstva. Ovšem, při následně nařízeném posuzování vlivů záměru na životní prostředí a na zdraví lidí (= tzv. velká EIA) bylo nakonec prokázáno, že ZEVO Cheb žádné ekologické škody, ani škody na zdraví lidí nezpůsobí a životní prostředí neznečistí nad povolený rámec platných zákonů. Tím byly ekologické argumenty odpůrců ZEVO Cheb úředně vyvráceny. Tak přišla na řadu ekonomika. Cílem je prokázat, že provoz ZEVO Cheb bude oproti současným cenám za skládkování odpadků tak drahý, že buď majitel ZEVO Cheb zbankrotuje, nebo bude cenu za likvidaci odpadků neúměrně obyvatelstvu zvyšovat. Kritici však opomíjí, že ZEVO Cheb mělo být odpovědí na dobu, až bude zákonem omezeno skládkování komunálního odpadu a budou proto i citelně zvýšeny poplatky za jeho ukládání na skládku.

Za kolik budete likvidovat odpad z našich popelnic? Máte už zpracován ceník?

V průběhu příštích dvou let, předpokládáme přijetí nového zákona o odpadech, který jistě zavede i citelné zvýšení poplatků za jejich neekologické skládkování, aby se omezilo množství ukládaných komunálních odpadů na skládky. Žijeme v tržním prostředí, kde nabídka služeb, musí respektovat poptávku. Proto i cena námi nabízené služby obcím musí být nižší, než bude průměrná celková cena za přepravu a uložení odpadu na skládce komunálního odpadu, nebo na kolik vyjde jeho likvidace v jiném konkurenčním zařízení, v daném časovém období. ZEVO Cheb ale ještě nestojí. Není zatím známa ani celková cena stavebních prací a technologického zařízení ZEVO Cheb. To bude známo až po veřejné soutěži na dodavatele. Od zahájení stavby, výstavba a uvedení do provozu, může trvat 18 až 24 měsíců. Proto by bylo předčasné, již teď zpracovávat a zveřejňovat závazný ceník poskytovaných služeb, na několik let dopředu.

Není ohně bez kouře! A jak vypadá dým z hořící skládky, dobře známe z televize. Ve spalovně budete spalovat stejné odpadky, jako se teď vozí na skládku. Z komína tedy bude unikat stejný štiplavý kouř. To do okresního města nepatří!

Na rozdíl od požáru skládky, odpadky ve spalovací peci ZEVO Cheb budou spalovány za vyšších teplot a spalovací proces bude řízen tak, aby toto „palivo“ v peci řádně vyhořelo. Vzniklé spaliny budou filtrovány a čištěny ve speciálním zařízení tak, aby lidem a prostředí, ve kterém lidé žijí, neškodily. Celý proces je podrobně popsán v dokumentaci záměru (EIA). Jsou dokonce zaznamenány i opakované případy, že na vysokých komínech již provozovaných spaloven hnízdí, svá mláďata úspěšně vychovávají a vyvádí draví ptáci (Praha-Malešice, Vídeň-Spittelau). Případy hnízdění sokolů přímo na komínech tak jen dokládají, že současná moderní ZEVO životnímu prostředí opravdu neškodí.

ČR má jistě více než jen čtyři spalovny, o kterých se tady zmiňujete. Další máte třeba v Ostravě, nebo v Kralupech a odpad se pálí i v cementárnách! Kolik jich je v ČR celkem?

ZEVO Cheb má využívat směsný komunální odpad pro výrobu a další využití tepla. Zařízení tohoto druhu jsou zatím, tedy k říjnu 2017, v ČR skutečně jen čtyři: v Praze-Malešicích, Brně, Liberci a v Chotíkově.
Ještě je provozováno 22 spaloven nemocničního, průmyslového, nebo nebezpečného odpadu, která vyrábí z odpadu teplo. Celkově je tedy v provozu 26 těchto zařízení. Dále je při výrobě vápna a cementu v pecích pěti vápenek a cementáren, spalován též průmyslový odpad a alternativní paliva z něj vyrobená.
Seznam všech provozovaných spaloven a ZEVO, vede Český hydrometeorologický ústav, kde lze získat další informace.

V televizi říkali, že Čína zakázala dovoz plastových odpadů z Evropy pro recyklaci. V Čechách prý nemá kdo všechen ten vytříděný plast zpracovat, a proto se prý po celá léta vyvážel právě do Číny. Takže se teď prý plasty akorát lisují do balíků a ukládají se na sběrných dvorech. Víte něco o tom?

Patrně máte na mysli reportáž z 26. října? No to není nic nového! Již déle než dva roky, Čína signalizuje omezení dovozu, zejména nekvalitních znečištěných plastů a sběrového papíru, kterého se Evropa, USA a Japonsko zbavují vývozem do Číny, a ve statistikách si to vykazují jako recyklaci. Vzhledem k rychlému ekonomickému rozvoji Číny, roste též i životní úroveň Číňanů a spotřeba zboží čínských domácností. Tím se zvedá i produkce odpadů, včetně těch plastových. Čína začíná mít sama přebytek plastového odpadu, a proto přestává mít o dovoz tohoto odpadu zájem. V Evropské unii tak vzniká přebytek plastů, čekajících na svou recyklaci. Podle ekonomických zákonů, tím klesá i jeho prodejní cena. Lze tedy předpokládat, že naše města budou za odběr vytříděných plastů na recyklaci dokonce i platit, místo toho, aby za vytříděné plasty dostávaly zaplaceno, jak bylo dosud obvyklé.

V ČR jsou v provozu čtyři spalovny komunálního odpadu. Krom Chotíkova, kde již vášně ekologů pomalu utichají, nejsou slyšet k jejich provozu vážnější námitky. Čím to, že těm ekologům vaše ZEVO tolik vadí, i když, jak tvrdíte, úspěšně prošlo řízením EIA?

Protože se vůbec nejedná o ekologické problémy, ani o poškozování životního prostředí a ohrožování zdraví lidí. Jde pouze o osobní zájmy a o ambice některých občanů, kteří si jen takové zařízení ve svém blízkém okolí nepřejí, a straší tou svou „ekologií“ neinformovanou veřejnost. Těm přece nebude vadit obdobné zařízení, již mnoho let provozované ve vzdálené Praze, Brně, Liberci, a nově též i v tom Chotíkově…

Spalovna by neměla stát ve městě, nebo jen pár set metrů od domů, ve kterých bydlí lidé. Nedaleko máte průmyslovou zónu. Tam si můžete čadit.

Je běžnou praxí, ZEVO umisťovat tak, aby přinášela co největší užitek. Nejlépe do center, která jsou vybavena soustavou zásobování teplem (tzv. CZT), do které je pak získané teplo ze ZEVO přivedeno. Zkrátí se tím trasy svozových aut při sběru a přepravě odpadů a snižují se i ztráty tepla v dlouhých potrubních rozvodech od zdroje tepla ke spotřebiteli. To znamená, že v Evropských městech jsou spalovny často jejich součástí. Tato zařízení nikoho svým provozem neohrožují, protože musí splňovat technické, bezpečnostní i emisní limity a požadavky, dané Evropskou legislativou (zákony). Stejně jako u jaderných elektráren, i nad spalovnami bdí a jejich činnost sledují státní dozorové orgány.

Scroll to top