Šestimilionové Vlámsko třídí až 70% odpadů.
Proč by to nešlo i v Chebu?
Třiďme v Chebu taky tak a ZEVO nemusíme stavět!

Tento demagogický argument odpůrců ZEVO Cheb velmi dobře známe. Víme však též i to, že Vlámsko (Flandry) je součástí Belgie, resp. Belgického království. Víme dokonce i to, že v 18-ti belgických zařízeních na energetické využití odpadů (ZEVO), se ročně spotřebuje průměrně 3,3 až 3,5 milionu tun komunálního odpadu. i následkem tohoto využívání odpadu, se na skládky odpadů v Belgii ukládá jen jedno procento komunálních odpadů!

Prý až 70% občany vytříděných plastů ze žlutých kontejnerů,
stejně nakonec končí na skládkách. Jak je to možné?

Zda je to až 70% neposoudíme, protože nepodnikáme v oblasti sběru a nakládání komunálním odpadem. Je nám však známo, že ne všechen vytříděný odpad, uložený občany do barevných kontejnerů, lze opět využít – recyklovat. Hlavní příčiny ukládání velké části z vytříděných plastů na skládky, vidíme v těchto skutečnostech:

Třídění (separace) je jen předstupněm technologického procesu, při kterém je odpadový materiál přetvořen na jiný potřebný výrobek, a to je právě ta recyklace.

K tomu, aby mohl být vytříděný odpad dále využit, musí se najít zájemce (kupec), který tento odpad převezme (koupí) a zpracuje ho na další výrobek, nebo na polotovar, pro další zpracování. Ano, i ta recyklace odpadů, je především obchod!

Plastů existuje mnoho druhů a při jejich dalším využití (recyklaci), je třeba respektovat požadavek na jednodruhovost zpracovávaného materiálu. Z toho plyne, že plasty ze žlutých kontejnerů, je nutno před dalším využitím ještě dále roztřídit podle jejich druhů.

Není žádoucí, do žlutého kontejneru ukládat vše, co je z plastu, ale jen druhy plastů, které lze dále zpracovat.

Nelze recyklovat tzv. bioplasty. Tedy plasty, které v sobě obsahují biosložku a působením okolního prostředí, se časem samy rozpadnou.

Dalším kritériem je čistota. Těžko lze zpracovávat obaly se zbytky potravin, nebo znečištěné jinými příměsemi, či chemikáliemi.

Opětovnému využití též někdy brání různá barviva, změkčovadla a přísady, použité při předchozí výrobě plastových předmětů, i některé přilepené etikety.

V ČR zatím nejsou k dispozici dostatečné zpracovatelské kapacity pro využití všech sesbíraných plastů, proto se velká část plastů prodává a vyváží se k využití mimo území ČR.  

Cena ropy na světových trzích zpětně ovlivňuje též cenu vykupovaných plastů a tím i zájem výrobců plastových výrobků o recyklaci.

Chce to osvětu a více kontejnerů po městě, aby se více třídilo a zbylo tak méně komunálního odpadu.

Bohužel, to není pravda. Tím, že doma svůj odpad přetřídíme a vložíme ho na ulici do různobarevných nádob, tento odpad ještě nepřestal existovat, ani se jeho celkové množství nezměnilo. Pouze jsme ho předali své obci a stal se z něj tzv. tříděný komunální odpad, který může být po dalším roztřídění, dále využit.

Nový zákon o odpadech neprošel, avizované zdražování skládkování ani recyklační slevy se nekonají. Jak to je tedy se zákazem skládkování komunálního odpadu z našich popelnic? Je to zakázáno, nebo to padlo též?

Platí stávající zákon o odpadech číslo 185/2001 Sb., který byl již mnohokrát doplňován a upravován (tj. novelizován). Podle současného platného znění tohoto zákona, je od roku 2024 zakázáno na skládky ukládat směsný komunální odpad, tj. právě ty nevytříděné odpadky z domácností, ukládané občany do popelnic.

Vyspělá Západní Evropa již od spaloven ustupuje, nové již nestaví a vy teď chcete stavět spalovnu?

Jak vypadá situace v energetickém využívání odpadů ve střední Evropě, asi nejlépe vystihuje obrázek, uvedený na této internetové adrese (odkazu):

http://www.cewep.eu/information/data/studies/m_1488

Modře je u každého státu uveden počet provozovaných zařízení pro energetické využití odpadů, mimo zařízení na spalování nebezpečných odpadů a červeně je uvedeno celkové množství, v nich využitého odpadu za rok 2014.

U ČR jsou uvedena tři zařízení a celkové využité množství 0,64 milionu tun odpadů v roce 2014. Chotíkov v té době ještě nebyl v provozu…

Na dalším obrázku je znázorněno využívání komunálních odpadů, a zde je k němu odkaz:

http://www.cewep.eu/information/data/graphs/m_1486

Všimněte si, že ve vyspělých zemích Západní Evropy, kde jsou odpady též energeticky využívány (žlutý sloupeček „incineration“), se skládkuje minimální množství odpadů (červený sloupeček „landfill“). Čím méně spaloven je ve státech směrem na východ a na jih Evropy, tím více je využíváno skládkování komunálního odpadu (červené sloupečky).
Zelený sloupeček pak ukazuje míru kompostování bio-odpadu a recyklace odpadů. V některých státech Západní Evropy již zkrátka není co spalovat, proto se tam další spalovny stavět opravdu nemusí!

Pořád se jen přete, zda odpadky spalovat nebo ještě více třídit. Ale zatím jste se nezamysleli, jak je možné snížit množství vznikajícího komunálního odpadu!

Abychom ve své domácnosti omezili množství vznikajícího odpadu, musíme v prvé řadě změnit své vlastní každodenní návyky a přístup k pořizování potravin a průmyslového zboží – třeba:

  • Přemýšlet, zda nabízené zboží opravdu nutně potřebujeme, a v jakém množství.
  • Nepodléhat marketingovým kampaním obchodníků a nekupovat zlevněné zboží jen proto, že je právě teď „v akci“.
  • Odmítnout přijímat nevyžádané reklamní letáky a tiskoviny.
  • Na zakoupené zboží používat svou vlastní nákupní tašku a nekupovat si u pokladny „igelitku“.
  • Nebalit si zboží v obchodě do jednorázových sáčků, mít k tomu své vlastní obaly.
  • Nebalit své odpadky do igelitových (mikrotenových) pytlů, které se i s odpadky vyhodí.
  • Nekupovat zboží, balené v nadměrných obalech, které se po vybalení, již jen vyhodí.
  • Upřednostňovat při nákupech vratné obaly (třeba skleněné lahve), před jednorázovými.
  • Omezit nákup a používání předmětů pro jednorázové použití (pleny, kapesníčky, ubrousky, tácky, kelímky, příbory, odpadové pytle, atd.).
  • Nakupovat kvalitní výrobky, s delší životností.
  • Při vyřazování potravin ze své domácnosti se řídit především svým zrakem, čichem, chutí a – rozumem. Nevyhazovat potraviny jen kvůli překročení výrobcem doporučeného data spotřeby a minimální trvanlivosti.
  • Kuchyňské zbytky a vyřazené potraviny kompostovat, nebo je věnovat ke zkrmení zvířaty.
  • Vyřazené a ještě použitelné oblečení věnovat charitě, nebo ho odložit do kontejneru pro textil.
  • Použitelné vyřazované předměty ze své domácnosti nabídnout k prodeji, třeba v aukci, nebo v bazaru.
  • Posekanou trávu a jiný biologický odpad ze zahrádky věnovat – žížalám do kompostéru.

Každý při pohledu do svého odpadkového koše jistě najde i další nápady, jak omezit množství vyhazovaných předmětů, obalů a odpadků ze své domácnosti do popelnice…

Dojde k uzavření kotelny vozového depa Českých drah
po spuštění ZEVO Cheb?

Podle výsledků předběžného jednání se zástupci ČD z dubna 2013 a z května 2016, měla být uhelná kotelna depa kolejových vozidel ČD v Chebu odstavena. Drážní objekty měly být zásobovány teplem ze ZEVO Cheb, přes nově instalovanou výměníkovou stanici tepla, v objektu rušené kotelny. Bohužel, ZEVO Cheb, kvůli obstrukcím několika občanů, zájmových skupin a spolků, zatím neobdrželo ani rozhodnutí Stavebního úřadu o umístění stavby. Proto budou muset ČD vyřešit splnění zákonem stanovených emisních limitů znečišťování ovzduší, platných od roku 2018, výstavbou své vlastní, patrně již plynové kotelny. Více informací o kotelně ČD v jejím chebském depu nemáme.

Za jak dlouho po schválení stavebního povolení, dojde ke spuštění ZEVO Cheb?

Na tuto otázku, zatím nelze jednoznačně odpovědět. Řízení o naší žádosti o umístění stavby z listopadu 2014, je na počátku května 2017 ještě stále zablokováno, pro opakované námitky údajné podjatosti úředních osob na úřadech, a to nejen v Chebu, ale dokonce i v Aši. Potom nás čeká podání žádosti o vydání stavebního povolení a další řízení. Až pak může následovat výběrové řízení, ze kterého vyjde dodavatel, celková cena, i závazný termín uvedení ZEVO Cheb do provozu.

Proč se vlastně sbírají plastová víčka od „petek“,
když máme na ulicích ty žluté kontejnery?

Ta víčka jsou z polyetylénu. Po případném roztřídění podle barev, jejich omytí a podrcení, můžou sloužit jako náhrada části vstupního materiálu, pro výrobu dalších předmětů. Proto je o víčka u našich zpracovatelů polyetylénu zájem a víčka jsou vykupována za ceny přibližně 6 až 8 korun za kilogram.

V poslední době se hodně hovoří o systému PAYT. Po jeho zavedení by v Chebu pokleslo množství odpadu a ZEVO by v Chebu nebylo potřebné.

Tento názor není správný. Vše roztřídit nelze. Již v současné době, velká část z vytříděného odpadu, nakonec končí na skládkách. Buď pro něj není další využití, nebo je již dalšího využití nezpůsobilý.

Metoda PAYT, volně přeloženo zaplať, kolik odpadků do své popelnice vyhodíš, je pouze způsob, jak například snížením stávajícího paušálního poplatku za vyvážení popelnice, přimět některé občany k zájmu o třídění odpadů z jejich domácností.

Ten, kdo již dávno třídí, a to dokonce i bez nároku na finanční ocenění, ten bude jistě třídit i nadále.

Někteří občané, kteří zatím barevné kontejnery nevyužívají, se možná o třídění začnou zajímat a třeba i začnou odpad ze svých domácností třídit, aby tím trochu ušetřili.

A ten zbytek – ten bude nadále vše ze své domácnosti strkat do jedné popelnice…

Jaký je rozdíl mezi tříděním, separací a recyklací?

To máte jako v domácnosti: Jestli roztřídíte špinavé prádlo na hromádky, zvlášť bílé na vyvářku, pak barevné, syntetiku a vlnu, vzniknou sice čtyři hromádky prádla, ale ještě stále není vypráno. Až projde prádlo z těch hromádek pračkou a bude viset v sušárně na šňůře, pak budete mít vypráno…

Obdobné je to i u komunálního odpadu: Jeho roztříděním na papír, plast, sklo a kov, jsme tento materiál od sebe oddělili – separovali ho. Avšak, zatím jsme z něj nevytvořili nový výrobek, nebo polotovar. Recyklací je, až vznik nového výrobku z materiálu, nebo alespoň z části materiálu, toho starého. To znamená, že roztřídění a předání odpadu k jeho dalšímu využití, ještě není recyklace.

Scroll to top